Public Intervention
year: 2019
place: Vršovice, Prague, Czech Republic
phase: competition, 1.st prize
collaboration: Tereza Brussmanová,
Jakub Rajnoch, Vojtěch Tecl, Adam Šustek
The tribute to Jiřina Hauková and Jindřich Chalupecký is a synthesis of both. Jiřina Hauková and Jindřich Chalupecký were partners which were working independently. Therefore, the artwork represents their first common work. The relationship between these two authors is reflected in connecting both authors' work through the current technology, which presents and revives their work. The technology allows the generation of new texts based on learning from their already written materials, texts, and archives which are left behind. In that way, the artwork produces a new type of poetry and thoughts that are constantly updating and interacting with people and the environment. The artwork is able to show their work to a wider range of spectators/viewers thanks to the possibility of implementation in the public space.
Člověka ani nenapadá,
že by měl myslet na báseň
když píše o krajině.
I ústa krajiny mé
jí pověděla, což já vím,
co vyprávěla včela.
Báseň
se mi začíná
nořit
v podvědomí.
Objevuje skutečnost,
vytváří skutečnost,
odhaluje skutečnost,
umění,
ten svět,
v němž žijeme,
a nás,
kteří žijeme.
Nežene-li nás to
až daleko
za hranice
poezie,
pak je
pusto.
Člověka ani nenapadá,
že by měl myslet na umění
když píše o životě.
Umění
se mi začíná
nořit
do podvědomí.
Co to je umění?
Slova?
Věty?
Život?
Umění objevuje báseň,
vytváří skutečnost,
poezie,
ten svět.Nežene-li nás to
až daleko
za hranice
umění pak je to
pusto.
že by měl myslet na báseň
když píše o krajině.
I ústa krajiny mé
jí pověděla, což já vím,
co vyprávěla včela.
Báseň
se mi začíná
nořit
v podvědomí.
Objevuje skutečnost,
vytváří skutečnost,
odhaluje skutečnost,
umění,
ten svět,
v němž žijeme,
a nás,
kteří žijeme.
Nežene-li nás to
až daleko
za hranice
poezie,
pak je
pusto.
Člověka ani nenapadá,
že by měl myslet na umění
když píše o životě.
Umění
se mi začíná
nořit
do podvědomí.
Co to je umění?
Slova?
Věty?
Život?
Umění objevuje báseň,
vytváří skutečnost,
poezie,
ten svět.Nežene-li nás to
až daleko
za hranice
umění pak je to
pusto.
Pocta Jiřině Haukové a Jindřichu Chalupeckému je syntézou obou - “spolu”. Jiřina Hauková a Jindřich Chalupecký byli partneři, kteří pracovali samostatně. Dílo proto představuje jejich první společné dílo.Promlouvá pomocí nového interaktivního billboardu.Vztah těchto dvou autorů se projevuje v propojení tvorby obou autorů prostřednictvím současné technologie, která jejich dílo prezentuje a oživuje. Vymýšlí ho systém neuronové sítě, technologie která umožňuje generovat nové texty na základě učení se z jejich již napsaných materiálů, textů a archivů, které po nich zůstaly. Tímto způsobem vzniká tak sloučení dvou přístupů k tvorbě psaného textu a vytváří tak novou nesmrtelnou poezii a myšlenky, které se stále aktualizují a jsou v interakci s lidmi a okolím. Umělecké dílo může díky možnosti realizace ve veřejném prostoru přiblížit tak jejich tvordbu širšímu okruhu diváků.